Píše se rok 1863, do Žirovnice přichází vídeňský tovaryš
Josef Žampach a zavádí zde výrobu knoflíků z přírodní perleti. Tato práce se
brzy stala požehnáním pro celý kraj.
Dobré finanční podmínky daly vzniknout celé řadě spolků, mezi nimi i Spolku
ochotnického divadla.
Podle dochovalých pramenů je zřejmé, že se kulturní život začal rozvíjet
zejména pod vedením učitelů, později - kolem roku 1900 - se do kultury
zapojuje i žirovnický Sokol. Postupem let získává kulturní dění své stálé
příznivce a daří se obsadit ve škole i místo učitele hudby, kterým se stává
pan Karel Knop. Ihned zakládá hudební sdružení města a zapojuje se do
spolupráce se všemi spolky, zejména se spolkem ochotnického divadla.
Ochotníci byli hlavními aktéry vybudování přírodního divadla v zámeckém
hradním příkopu v roce 1922. Ani kritická léta světové války nepřerušila
činnost ochotníků. Na příklad v roce 1941 se hrála opera V. Bloka "V Studni"
za režie Aloise Jelínka. V následujících letech se postupně ujímají režie F.
Svoboda, K. Brdlík, později učitel M. Elbl, O. Malínek a J. Janžura, jehož
dcera Iva, podobně jako Milan Mach, sbírali základy své pozdější profese
právě u žirovnických ochotníků.
O tom, že ochotnické divadlo bylo na velmi dobré úrovni, svědčí i hostování
národního umělce Jaroslava Vojty v představení Vojnarky v roce 1959 a v
následujícím roce pak v nastudování Maryšy, která byla nacvičena na jeho
popud.
V roce 1961 v Žirovnici hostují další známí herci - herci Národního divadla
- Jaroslav Marvan, Jaroslav Vojta, Jaroslav Pešek a paní Vlasta Matulová.
Následující rok a zejména rok 1963 byl poznamenán zánikem činnosti
zpěváckého spolku a k nemalé lítosti žirovničáků i zánikem Ochotnického
divadla, které bylo tak slavné a známé a jehož činnost trvala prakticky
celých sto let.
Novou kapitolu začal psát spolek až v roce 1970, kdy divadlo opět ožilo
Jiráskovou Lucernou a po dobu více jak 20 let se hrálo opět nejen v
přírodním amfiteátru, ale i v Sokolovně. Zpočátku se ujímá režie paní Marie
Slavinská, bývalá profesionální herečka, dále paní Jiskra Mašková a Karel
Pokorný. Od roku 1984 přebírá na více než 10 let režii paní Ema Pokorná,
dcera M. Slavinské. Pod jejím vedením jsou vybírány stále náročnější
divadelní hry, které se setkávají s velkou odezvou. Namátkově možno
připomenout Sen noci Svatojánské, Nejkrásnější válka, Mamzelle Nitouche,
Nebe na zemi a další. Tato činnost byla přerušena zrušením oboru kultury v
Žirovnici. Po krátké pauze je přírodní divadlo opět středem pozornosti,
tentokráte s divadelní hrou J. K. Tyla - Tvrdohlavá žena v režii paní Růženy
Čadkové.
